Kdepak jsou naše dětské hry

Možná si ještě vzpomínáte, jak jste si jako malí hrávali na maminku a na tatínka a hlavně na svatbu. Dodnes mám před očima pískoviště, kde byly upečené dorty, bábovičky a koláče na svatbu s mým nejmilejším kamarádem ze školky. Dokonce jsme tehdy zašli tak daleko, že jsme si kousek dortu ukrojili a ochutnali. Však jsme také dostali co proto.

Svatební pískoviště mám stále před očima

Pamatuji se, jak nás oddávala Janička, která, zatímco my jsme pekli, připravovala dva prstýnky z trávy, které jsme si pak poté, co přečetla svatební slib, vyměnili a zpečetili vše dlouhou pusou. Když jsem si tak brala za manžela svého partnera, v okamžiku, když jsme si vyměňovali pravé snubní prsteny, měla jsem celou tuto událost před očima a neubránila se smíchu.